V roce 2024 americké námořnictvo představilo přelomovou střelu AIM-174B, střelu vzduch-vzduch s nejdelší dosahem v historii US Navy. AIM-174B výrazně mění strategické paradigma v oblasti vzdušné nadvlády a obrany loďstev. Tato zbraň s kořeny v námořním raketovém systému SM-6 (RIM-174 ERAM) přináší možnost zasahovat cíle za horizontem ve vzdálenosti až 400 kilometrů.
Od AIM-54 k AIM-174B: Dvacet let mezery ve schopnostech
Střela AIM-54 Phoenix, určená výhradně pro F-14 Tomcat, byla jedinou americkou střelou schopnou zasáhnout cíle na vzdálenost přes 160 km. Sloužila především k obraně letadlových lodí před dálkovými bombardéry nesoucími protilodní střely (např. sovětské Tu-22M). S ukončením služby F-14 v roce 2006 byl program Phoenix zcela ukončen.
Po této době se americké námořnictvo muselo spoléhat na střely AIM-120 AMRAAM, které ale nikdy nedosahovaly takového dosahu a byly primárně určeny pro boj na střední vzdálenost. To vytvořilo významnou mezeru ve vzdušné obraně amerických námořních sil, zejména v kontextu rostoucí hrozby ze strany Číny a jejími střelami PL-15 a vyvíjenou PL-17, s udávaným dosahem přes 300 km.
Geneze vývoje AIM-174B Gunslinger
Na začátku 20. let 21. století se americké námořnictvo rozhodlo využít osvědčený design víceúčelové rakety SM-6, která slouží k protiletecké, protiraketové i protilodní obraně v systému AEGIS. Tato střela se vyznačuje vysokou rychlostí (Mach 3,5+), aktivním radarovým naváděním a schopností působit ve spolupráci se síťově propojenými senzory (koncept NIFC-CA – Naval Integrated Fire Control – Counter Air).
Projekt, který zpočátku probíhal v utajení, začal testováním modifikovaných SM-6 vypouštěných z letounů F/A-18E/F Super Hornet. V roce 2023 byl zaznamenán první úspěšný zkušební let a v roce 2024 byla střela oficiálně označena jako AIM-174B. Letos v květnu dostala střela přezdívku Gunslinger. Ta byla odhalena v publikaci Naval Aviation Playbook 2025.
Super Hornety to nekončí
Ačkoli je AIM-174B zatím nasazena pouze na F/A-18E/F, plánuje se její budoucí integrace i na další platformy:
F-35C Lightning II (námořní verze): Letoun má kapacitu nést těžké externí zbraně na pylonech, i když by bylo nutné upravit software a případně pylony. Integrace by výrazně zvýšila schopnosti stealth letounů operovat z větší vzdálenosti.
P-8A Poseidon: Existují spekulace, že pro účely sebeobrany či stíhání nepřátelských letounů by i tyto námořní hlídkové stroje mohly nést střelu AIM-174B na adaptovaných závěsnících.
Boeing MQ-25 Stingray: Tento bezpilotní tanker může být v budoucnu upraven i pro nesení zbraní. V kombinaci s velkým doletem by mohl sloužit jako „forward arsenal platform“.
Letouny U.S. Air Force: Zvažuje se i verze kompatibilní s F-15EX nebo budoucím NGAD (Next-Generation Air Dominance). Americké letectvo však momentálně rozvíjí vlastní dlouhodobý program střel, jako je například AIM-260 JATM.
Obrana a útok na extrémní vzdálenosti
Obrana letadlových lodí: AIM-174B zvětšuje ochranný okruh kolem svazů letadlových lodí o stovky kilometrů. Schopnost zasáhnout nepřátelské letouny dříve, než se přiblíží
Odstrašení v Indo-Pacifiku: Díky svému doletu a možnosti integrace do síťově propojeného bojiště (např. s E-2D Hawkeye nebo datalinky Link 16) se Gunslinger stává páteří koncepce „kill web“, kterou americké síly rozvíjejí v Indo-Pacifiku.
Schopnost sestřelu nepřátelských AWACS letounů a vzdušných tankerů: Umožňuje útoky na vysoce hodnotné cíle (např. KJ-500, Y-20U), aniž by letoun musel narušit protivzdušnou obranu protivníka.
Reakce na čínské PL-15 a PL-17: USA tak opět získávají technologickou výhodu, která byla v posledních letech diskutabilní.
Prodloužená ruka US Navy
AIM-174B Gunslinger představuje zásadní obrat v americké námořní vzdušné doktríně. Po téměř dvou desetiletích bez schopnosti vést boj na extrémní vzdálenost má americké námořnictvo opět nástroj, který odpovídá současným i budoucím výzvám. Díky technologické kontinuitě s ověřeným systémem SM-6 a výhledové integraci na moderní i budoucí platformy se Gunslinger může stát nejen zbraní pro obranu svazů letadlových lodí, ale i nástrojem k udržení vzdušné převahy v 21. století.
Zdroj: The Asia Live, The National Interest, Raytheon
Autor/Licence fotografie: U.S. Marine Corps photo by Lance Cpl. Rylan Adcock, Public Domain